Hledat
brouiller
01
míchat, plést
mélanger ou rendre confus quelque chose
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
brouille
1. osoba množného čísla
brouillons
1. osoba budoucího času
brouillerai
příčestí přítomné
brouillant
příčestí minulé
brouillé
1. os. mn. č. imperfekta
brouillions
Příklady
La lumière brouille parfois l' image de la caméra.
Světlo někdy rozostří obraz kamery.
02
pohádat se, rozejít se
perdre l'amitié ou se fâcher avec quelqu'un
Příklady
Après la querelle, ils se sont brouillés pendant des mois.
Po hádce se pohádali na měsíce.
03
rušit, blokovat
perturber ou empêcher la réception d'un signal
Příklady
Des conditions atmosphériques peuvent brouiller les signaux satellites.
Atmosférické podmínky mohou rušit satelitní signály.
