Hledat
affoler
01
vyděsit, uvést do paniky
provoquer une grande peur ou désordre chez quelqu'un
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
affole
1. osoba množného čísla
affolons
1. osoba budoucího času
affolerai
příčestí přítomné
affolant
příčestí minulé
affolé
1. os. mn. č. imperfekta
affolions
Příklady
Le bruit soudain a affolé les passants.
Náhlý hluk vyděsil chodce.
02
panikařit, dostat paniku
devenir très inquiet ou paniqué
Příklady
Elle s'affole facilement avant les examens.
Ona se před zkouškami snadno dostane do paniky.
03
znepokojit, vyvolat paniku
rendre quelqu'un très inquiet ou paniqué
Příklady
La mauvaise nouvelle a affolé toute la famille.
Špatná zpráva vyděsila celou rodinu.
