to interdict
Pronunciation
/ˈɪntɝˌdɪkt/

Definice a význam slova „interdict“ v angličtině

to interdict
01

zakázat, zabránit

to forbid a specific action
Transitive: to interdict an action
to interdict definition and meaning
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
interdict
3. osoba jednotného čísla
interdicts
příčestí přítomné
interdicting
minulý čas prostý
interdicted
příčestí minulé
interdicted
Příklady
The court decided to interdict the release of sensitive information to protect national security.
Soud se rozhodl zakázat zveřejnění citlivých informací za účelem ochrany národní bezpečnosti.
02

přerušit, blokovat

to impede or disrupt an enemy force's lines of communication or supply, typically through strategic bombing
Transitive: to interdict a communication or supply channel
Příklady
Satellite surveillance was used to identify and interdict enemy supply depots hidden in remote areas.
Satelitní dohled byl použit k identifikaci a zablokování nepřátelských zásobovacích skladů ukrytých v odlehlých oblastech.
01

interdikt, církevní zákaz

a formal prohibition issued by the Roman Catholic Church that suspends certain religious rites, from an individual or an entire region, often as a form of spiritual discipline or punishment
gramatické informace
stav životnosti
abstraktní
morfologické složení
složené
počitatelné
tvar množného čísla
interdicts
Příklady
The papal interdict lasted for months, isolating the kingdom from the Church.
Papežský interdikt trval měsíce a izoloval království od Církve.
02

soudní zákaz, nařízení o zákazu

a formal court order that prohibits someone from performing a specific action, often issued to prevent harm, enforce compliance, or uphold legal standards
Příklady
A temporary interdict barred the landlord from evicting tenants during winter.
Dočasný zákaz zakazoval pronajímateli vystěhovávat nájemníky během zimy.
LanGeek
Stáhnout Aplikaci
langeek application

Download Mobile App

App Store