Hledat
to disbar
01
vyloučit, zakázat
to exclude or prevent someone from participating in a certain activity or profession
Transitive: to disbar sb | to disbar sb from an activity
Příklady
The teacher decided to disbar the disruptive student from participating in the class debate.
Učitel se rozhodl vyloučit rušivého žáka z účasti na třídní debatě.
02
vyloučit z advokátní komory, odebrat advokátní licenci
to officially remove a lawyer from the legal profession
Transitive: to disbar a lawyer
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
disbar
3. osoba jednotného čísla
disbars
příčestí přítomné
disbarring
minulý čas prostý
disbarred
příčestí minulé
disbarred
Příklady
The lawyer was disbarred after being convicted of fraud.
Advokát byl vyloučen z advokátní komory poté, co byl odsouzen za podvod.
Lexikální Strom
disbarment
disbar
bar
