Hledat
to clobber
01
rozdrtit, zničit
to decisively and thoroughly beat the opponent in a competition or fight
Transitive: to clobber an opponent
Příklady
The team clobbered their opponents in the soccer match with a 6-1 score.
Tým rozdrtil své soupeře ve fotbalovém zápase skóre 6-1.
02
praštit, zmlátit
to hit someone or something with great force
Transitive: to clobber sb/sth
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
clobber
3. osoba jednotného čísla
clobbers
příčestí přítomné
clobbering
minulý čas prostý
clobbered
příčestí minulé
clobbered
Příklady
The boxer was clobbered by a right hook, causing him to stumble.
Boxer byl silně udeřen pravým hákem, což ho přimělo zakolísat.
Clobber
01
věci, majetek
informal terms for personal possessions
gramatické informace
stav životnosti
neživotný
morfologické složení
jednoduché
nepočitatelné
tvar množného čísla
clobber
