Hledat
to wreak
01
způsobit, napáchat
to cause or inflict damage, harm, or destruction, often with great force or intensity
Transitive: to wreak damage or destruction
gramatické informace
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
wreak
3. osoba jednotného čísla
wreaks
minulý čas prostý
wreaked
příčestí minulé
wreaked
Příklady
The invasion wreaked chaos across the region, displacing thousands.
Invaze způsobila chaos v celém regionu a vysídlila tisíce.
