Definice a význam slova „topple“ v angličtině

to topple

zhroutit se, padat

to fall or collapse, often due to instability or lack of support

Intransitive

gramatické informace

morfologické složení

jednoduché

sloveso pohybu

pravidelné

přítomný čas

topple

3. osoba jednotného čísla

topples

příčestí přítomné

toppling

minulý čas prostý

toppled

příčestí minulé

toppled

Příklady

The old tree, weakened by disease, finally began to topple in the strong wind.

Strom, oslabený nemocí, se konečně začal řítit ve silném větru.

převrhnout, svrhnout

to cause something to fall over or collapse, often by applying force or destabilizing it

overturn

tip over

upset

Transitive: to topple a structure

Příklady

The strong gust of wind toppled the flimsy fence along the sidewalk.

Silný poryv větru povalil křehký plot podél chodníku.

Blízká Slova

Download Mobile App