Hledat
to thwack
01
udeřit, plácnout
to hit forcefully with a distinct, loud sound
Transitive: to thwack sb/sth
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
thwack
3. osoba jednotného čísla
thwacks
příčestí přítomné
thwacking
minulý čas prostý
thwacked
příčestí minulé
thwacked
Příklady
The carpenter had to thwack the stubborn nail to get it into place.
Tesař musel tvrdě udeřit na tvrdohlavý hřebík, aby jej dostal na místo.
thwack
01
prásk, plesk
used to represent the sharp, loud sound of something striking a surface, often associated with a firm hit or slap
Příklady
He swung the bat—thwack!—the ball soared over the fence.
Mávl pálkou—prask!—míč přeletěl přes plot.
