Hledat
to prohibit
01
zakázat, zapovědět
to formally forbid something from being done, particularly by law
Transitive: to prohibit an action
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
prohibit
3. osoba jednotného čísla
prohibits
příčestí přítomné
prohibiting
minulý čas prostý
prohibited
příčestí minulé
prohibited
Příklady
The city council passed a law to prohibit the use of fireworks within city limits.
Městská rada schválila zákon zakazující používání ohňostrojů v městských hranicích.
Lexikální Strom
prohibited
prohibition
prohibitive
prohibit
