Hledat
to prohibit
01
zakázat, zapovědět
to formally forbid something from being done, particularly by law
Transitive: to prohibit an action
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
prohibit
3. osoba jednotného čísla
prohibits
příčestí přítomné
prohibiting
minulý čas prostý
prohibited
příčestí minulé
prohibited
Příklady
The regulations prohibit parking in front of fire hydrants to ensure easy access for emergency vehicles.
Předpisy zakazují parkování před požárními hydranty, aby byl zajištěn snadný přístup pro záchranná vozidla.
Lexikální Strom
prohibited
prohibition
prohibitive
prohibit
