Hledat
wackeln
[past form: wackelte]
01
kymácet se, kolébat se
Sich leicht hin und her bewegen
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
sloveso pohybu
pravidelné
pomocné sloveso
haben
1. osoba jednotného čísla
wackele
3. osoba jednotného čísla
wackelt
příčestí přítomné
wackelnd
minulý čas prostý
wackelte
příčestí minulé
gewackelt
Příklady
Der Tisch wackelt, weil ein Bein zu kurz ist.
Stůl se kýve, protože jedna noha je příliš krátká.
02
být volný, viklat se
Nicht fest sitzen
Příklady
Die Schraube wackelt – hol mal den Schraubenzieher!
Šroub se viklá – přines šroubovák!
