Hledat
blockieren
01
blokovat, ucpat
Etwas physisch versperren, sodass Bewegung oder Durchgang unmöglich wird
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
pomocné sloveso
haben
1. osoba jednotného čísla
blockiere
3. osoba jednotného čísla
blockiert
příčestí přítomné
blockierend
minulý čas prostý
blockierte
příčestí minulé
blockiert
Příklady
Ein umgestürzter Baum blockiert die Straße.
Převrácený strom blokuje silnici.
