Hledat
ausweichen
01
vyhnout se, uhnout
Einer Sache oder Person durch seitliche Bewegung aus dem Weg gehen
gramatické informace
morfologické složení
frázové
sloveso pohybu
pravidelné
oddělitelný
částice
aus
základní sloveso
weichen
pomocné sloveso
sein
1. osoba jednotného čísla
weiche aus
3. osoba jednotného čísla
weicht aus
příčestí přítomné
ausweichend
minulý čas prostý
wich aus
příčestí minulé
ausgewichen
Příklady
Der Fahrer musste plötzlich einem Hund ausweichen.
Řidič musel náhle vyhnout se psovi.
