Hledat
emprisonner
01
uvěznit, uvrhnout do vězení
mettre quelqu'un en prison comme punition ou mesure de sécurité
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
emprisonne
1. osoba množného čísla
emprisonnons
1. osoba budoucího času
emprisonnerai
příčestí přítomné
emprisonnant
příčestí minulé
emprisonné
1. os. mn. č. imperfekta
emprisonnions
Příklady
La police a emprisonné le voleur après son arrestation.
Policie uvěznila zloděje po jeho zatčení.
02
uvěznit, zavřít
serrer ou enfermer quelque chose de manière à ce qu'il n'ait plus de liberté de mouvement
Příklady
Les racines emprisonnent la terre humide.
Kořeny uvězní vlhkou půdu.



























