Hledat
décoiffer
01
silně zapůsobit, ohromit
créer un grand effet, impressionner fortement
Příklady
Leur performance décoiffe le public.
Jejich vystoupení ohromuje publikum.
02
rozcuchat vlasy, zničit účes
troubler ou déranger la coiffure de quelqu'un
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
décoiffe
1. osoba množného čísla
décoiffons
1. osoba budoucího času
décoifferai
příčestí přítomné
décoiffant
příčestí minulé
décoiffé
1. os. mn. č. imperfekta
décoiffions
Příklady
La pluie a décoiffé tout le monde à l' extérieur.
Déšť venku všem rozcuchal vlasy.
