Hledat
contenter
01
uspokojit, potěšit
donner satisfaction, faire plaisir à quelqu'un
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
contente
1. osoba množného čísla
contentons
1. osoba budoucího času
contenterai
příčestí přítomné
contentant
příčestí minulé
contenté
1. os. mn. č. imperfekta
contentions
Příklady
Il a contenté son patron par son travail sérieux.
Uspokojil svého šéfa svou seriózní prací.
02
být spokojený s, spokojit se s
être satisfait de ce qu'on a, ne pas en demander davantage
Příklady
Il se contente de regarder sans participer.
Spokojí se s tím, že se dívá, aniž by se účastnil.
