Hledat
capituler
01
kapitulovat, vzdát se
accepter de se rendre ou d'abandonner face à un adversaire
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
capitule
1. osoba množného čísla
capitulons
1. osoba budoucího času
capitulerai
příčestí přítomné
capitulant
příčestí minulé
capitulé
1. os. mn. č. imperfekta
capitulions
Příklady
Elle a refusé de capituler malgré les difficultés.
Odmítla kapitulovat navzdory obtížím.
