Hledat
dictaminar
01
vynést rozsudek, přijmout rozhodnutí
emitir un fallo, una sentencia o una decisión oficial, especialmente como juez, tribunal o perito
gramatické informace
morfologické složení
frázové
dějové sloveso
pravidelné
neoddělitelný
1. osoba jednotného čísla
dictamino
3. osoba jednotného čísla
dictamina
příčestí přítomné
dictaminando
minulý čas prostý
dictaminó
příčestí minulé
dictaminado
Příklady
El juez debe dictaminar sobre la admisibilidad de la prueba.
Soudce musí rozhodnout o přípustnosti důkazu.
