Hledat
incriminar
01
inkriminovat, obvinit
acusar o presentar pruebas contra alguien para hacerlo parecer culpable de un delito
gramatické informace
morfologické složení
frázové
dějové sloveso
pravidelné
neoddělitelný
1. osoba jednotného čísla
incrimino
3. osoba jednotného čísla
incrimina
příčestí přítomné
incriminando
minulý čas prostý
incriminó
příčestí minulé
incriminado
Příklady
El testigo no quería hablar para no incriminar a su amigo.
Svědek nechtěl mluvit, aby neobvinil svého přítele.
