Hledat
enfurecer
01
rozzlobit, přivést k zuřivosti
hacer que alguien sienta una ira muy intensa
gramatické informace
morfologické složení
frázové
dějové sloveso
pravidelné
neoddělitelný
1. osoba jednotného čísla
enfurezco
3. osoba jednotného čísla
enfurece
příčestí přítomné
enfureciendo
minulý čas prostý
enfureció
příčestí minulé
enfurecido
Příklady
Nada enfurece más a mi profesor que el plagio.
Nic tak nerozzuří mého učitele jako plagiátorství.
