Hledat
to destabilize
01
destabilizovat, narušit
to make something uncertain by introducing changes that disrupt its stability
Transitive: to destabilize sth
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
destabilize
3. osoba jednotného čísla
destabilizes
příčestí přítomné
destabilizing
minulý čas prostý
destabilized
příčestí minulé
destabilized
Příklady
Personal conflicts within a team can destabilize its cohesion.
Osobní konflikty v týmu mohou destabilizovat jeho soudržnost.
02
destabilizovat, ztratit stabilitu
to lose stability or balance
Intransitive
Příklady
The structure began to destabilize as the foundation eroded over time.
Struktura začala ztrácet stabilitu, jak se základ časem erodoval.
Lexikální Strom
destabilize
stabilize
stabile
