Hledat
to coerce
01
nutit, donutit
to force someone to do something through threats or manipulation
Ditransitive: to coerce sb to do sth | to coerce sb into sth
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
coerce
3. osoba jednotného čísla
coerces
příčestí přítomné
coercing
minulý čas prostý
coerced
příčestí minulé
coerced
Příklady
The criminal coerced the witness into changing their testimony through intimidation.
Zločinec donutil svědka změnit své svědectví zastrašováním.
Lexikální Strom
coercion
coercive
coerce
