Hledat
to beleaguer
01
obtěžovat, sužovat
to trouble or harass someone repeatedly over time
Transitive: to beleaguer sb
Příklady
The explorer was beleaguered by swarms of insects during the trek.
Průzkumník byl během túry obtěžován hejny hmyzu.
02
obléhat, obklíčit
to surround a place or person with armed forces to compel surrender
Transitive: to beleaguer a place
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
beleaguer
3. osoba jednotného čísla
beleaguers
příčestí přítomné
beleaguering
minulý čas prostý
beleaguered
příčestí minulé
beleaguered
Příklady
The fleet beleaguered the harbor, preventing any escape.
Flotila obléhala přístav a zabránila jakémukoli úniku.
Lexikální Strom
beleaguering
beleaguer
