Hledat
to ridicule
01
zesměšňovat, posmívat se
to make fun of someone or something
Transitive: to ridicule sb/sth
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
ridicule
3. osoba jednotného čísla
ridicules
příčestí přítomné
ridiculing
minulý čas prostý
ridiculed
příčestí minulé
ridiculed
Příklady
The comedian often ridicules societal norms in his stand-up routines.
Komedián často zesměšňuje společenské normy ve svých stand-up vystoupeních.
Ridicule
01
posměch, výsměch
language or behavior intended to mock or humiliate
gramatické informace
stav životnosti
abstraktní
morfologické složení
složené
nepočitatelné
tvar množného čísla
ridicules
02
posměch, výsměch
the act of deriding or treating with contempt
