Hledat
to retaliate
01
oplatit, pomstít se
to make a counterattack or respond in a similar manner
Transitive: to retaliate an attack or insult
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
retaliate
3. osoba jednotného čísla
retaliates
příčestí přítomné
retaliating
minulý čas prostý
retaliated
příčestí minulé
retaliated
Příklady
When betrayed by a close friend, she resisted the urge to retaliate the injury.
Když byla zrazena blízkým přítelem, odolala nutkání oplatit zranění.
02
oplatit, pomstít se
to take revenge for a wrongdoing or attack
Intransitive: to retaliate | to retaliate against sth
Příklady
After the unexpected ambush, the soldiers retaliated with a swift and strategic counterattack against the enemy forces.
Po neočekávaném přepadení vojáci oplatili rychlým a strategickým protiútokem proti nepřátelským silám.
Lexikální Strom
retaliation
retaliative
retaliator
retaliate
retali
