Hledat
to refute
01
vyvrátit, popřít
to state that something is incorrect or false based on evidence
Transitive: to refute a belief or theory
Příklady
She refuted the theory with a well-reasoned counterexample.
Ona vyvrátila teorii dobře zdůvodněným protipříkladem.
02
vyvrátit, popřít
to reject or deny a statement or accusation by using an argument or evidence
Transitive: to refute a statement or accusation
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
refute
3. osoba jednotného čísla
refutes
příčestí přítomné
refuting
minulý čas prostý
refuted
příčestí minulé
refuted
Příklady
The lawyer refuted the charges by presenting conflicting evidence.
Právník vyvrátil obvinění předložením protichůdných důkazů.
Lexikální Strom
refutable
refuter
refute
