Hledat
to refuse
01
odmítnout, odříci
to say or show one's unwillingness to do something that someone has asked
Transitive: to refuse an offer
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
refuse
3. osoba jednotného čísla
refuses
příčestí přítomné
refusing
minulý čas prostý
refused
příčestí minulé
refused
Příklady
The student had to refuse the invitation to join the extracurricular club due to time constraints.
Student musel odmítnout pozvání ke vstupu do mimoškolního klubu kvůli časovým omezením.
02
odmítnout, odepřít
to not accept what someone has offered us or asked us to do
Transitive: to refuse to do sth
Příklady
She refused to accept the job offer because it didn't align with her career goals.
Odmítla přijmout pracovní nabídku, protože neodpovídala jejím kariérním cílům.
03
odmítnout, selhat
to fail or be unable to perform the function or action that is expected of it
Transitive: to refuse to do sth
Příklady
The old car refused to start on the cold winter morning, leaving them stranded in the driveway.
Staré auto odmítlo nastartovat v chladné zimní ráno, nechalo je uvězněné v příjezdové cestě.
04
odmítnout, zamítnout
to deny someone permission to have something
Transitive: to refuse sth
Ditransitive: to refuse sb a permission | to refuse a permission to sb
Příklady
The bouncer refused entry to anyone who couldn't provide valid identification.
Vyvazovač odmítl vstup komukoli, kdo nemohl předložit platný průkaz totožnosti.
05
odmítnout, zapřít
to reject or disown someone or something, often due to a disagreement or a perceived betrayal
Transitive: to refuse sb
Příklady
After years of arguments and conflicts, the father decided to refuse his son and cut off all communication.
Po letech hádek a konfliktů se otec rozhodl odmítnout svého syna a přerušit veškerou komunikaci.
Refuse
01
odpad, smetí
unwanted materials or items that have been discarded
gramatické informace
stav životnosti
neživotný
morfologické složení
složené
nepočitatelné
tvar množného čísla
refuses
