Hledat
to peeve
01
dráždit, štvat
to irritate someone, typically with a minor or petty matter
Transitive: to peeve sb
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
peeve
3. osoba jednotného čísla
peeves
příčestí přítomné
peeving
minulý čas prostý
peeved
příčestí minulé
peeved
Příklady
The constant interruptions peeved her during the meeting.
Neustálé přerušování ji během schůzky rozčilovalo.
Peeve
01
podrážděnost, rozčilení
an annoyed or irritated mood
gramatické informace
stav životnosti
abstraktní
morfologické složení
jednoduché
počitatelné
tvar množného čísla
peeves
Lexikální Strom
peeved
peeve
