Hledat
sonner
01
znít, zvonit
produire un son (cloche, téléphone, alarme, etc.)
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
sonne
1. osoba množného čísla
sonnons
1. osoba budoucího času
sonnerai
příčestí přítomné
sonnant
příčestí minulé
sonné
1. os. mn. č. imperfekta
sonnions
Příklady
Le réveil sonne à 7h tous les matins.
Budík zvoní v 7 hodin každé ráno.
02
zvonit na zvonek, stisknout zvonek
actionner une sonnette ou un carillon à une porte
Příklady
Le livreur a sonné, mais je n' ai pas entendu.
Doručovatel zazvonil, ale neslyšel jsem to.
