Hledat
résister
01
odolávat, bránit se
ne pas céder face à une force ou une pression; tenir bon
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
résiste
1. osoba množného čísla
résistons
1. osoba budoucího času
résisterai
příčestí přítomné
résistant
příčestí minulé
résisté
1. os. mn. č. imperfekta
résistions
Příklady
Les soldats ont résisté à l'attaque ennemie.
Vojáci odolali nepřátelskému útoku.
