Hledat
rougir
01
červenat se, zčervenat
devenir rouge, souvent à cause de la honte, de la timidité ou de la chaleur
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
stavové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
rougis
1. osoba množného čísla
rougissons
1. osoba budoucího času
rougirai
příčestí přítomné
rougissant
příčestí minulé
rougi
1. os. mn. č. imperfekta
rougissions
Příklady
Ses joues ont rougi sous l' effet du froid.
Její tváře zčervenaly pod vlivem chladu.
02
zčervenat, zbarvit do červena
rendre quelque chose rouge ou lui donner une teinte rouge
Příklady
L' artiste rougit le ciel sur sa toile.
Umělec zčervená oblohu na svém plátně.
