Hledat
grincer
01
vrzat, pištět
produire un son aigu et désagréable par frottement
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
grince
1. osoba množného čísla
grinçons
1. osoba budoucího času
grincerai
příčestí minulé
grincé
1. os. mn. č. imperfekta
grincions
Příklady
La craie grince sur le tableau.
Křída vrzá na tabuli.
02
skřípat, vrzat
frotter les dents les unes contre les autres involontairement
Příklady
Le bruxisme fait grincer des dents inconsciemment.
Bruxismus vás nutí nevědomky skřípat zuby.
