Hledat
grincer
01
vrzat, pištět
produire un son aigu et désagréable par frottement
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
grince
1. osoba množného čísla
grinçons
1. osoba budoucího času
grincerai
příčestí minulé
grincé
1. os. mn. č. imperfekta
grincions
Příklady
La porte grince quand on l'ouvre.
Dveře vržou, když se otevřou.
02
skřípat, vrzat
frotter les dents les unes contre les autres involontairement
Příklady
Il grince des dents en dormant.
Ve spánku skřípe zuby.
