Hledat
dépité
01
zklamaný, rozladěný
qui ressent de la contrariété ou de la déception à cause d'un échec ou d'une déception
gramatické informace
morfologické složení
složené
kvalitativní
superlativ
le plus dépité
komparativ
plus dépité
stupňovatelné
mužský singulár
dépité
mužský plurál
dépités
ženský singulár
dépitée
ženský plurál
dépitées
Příklady
Il était dépité de ne pas avoir été invité à la réunion.
Byl dépité, že nebyl pozván na schůzku.



























