Hledat
démentir
01
vyvrátit, popřít
affirmer que quelque chose n'est pas vrai
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
démens
1. osoba množného čísla
démentons
1. osoba budoucího času
démentirai
příčestí přítomné
démentant
příčestí minulé
démenti
1. os. mn. č. imperfekta
démentions
Příklady
Le porte-parole a démenti les rumeurs.
Mluvčí popřel zvěsti.
02
vyvracet, odporovat
être en contradiction avec quelque chose
Příklady
Ses actions démentent ses paroles.
Jeho činy odporují jeho slovům.
