Hledat
délirer
01
blouznit, mluvit nesouvisle
parler de manière incohérente, extravagante ou excessive
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
délire
1. osoba množného čísla
délirons
1. osoba budoucího času
délirerai
příčestí přítomné
délirant
příčestí minulé
déliré
1. os. mn. č. imperfekta
délirions
Příklady
Les enfants déliraient de joie en voyant les cadeaux.
Děti blouznily radostí při pohledu na dárky.
02
blouznit, zešílet
perdre la raison ou parler de façon irrationnelle
Příklady
Il a commencé à délirer après avoir entendu cette nouvelle.
Po vyslechnutí této zprávy začal blouznit.
