Hledat
douter
01
pochybovat, zpochybňovat
ne pas être certain de quelque chose, avoir des incertitudes
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
stavové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
doute
1. osoba množného čísla
doutons
1. osoba budoucího času
douterai
příčestí přítomné
doutant
příčestí minulé
douté
1. os. mn. č. imperfekta
doutions
Příklady
Je doute de sa sincérité.
Pochybuji o jeho upřímnosti.
02
nedůvěřovat, pochybovat
manquer de confiance en quelqu'un ou quelque chose
Příklady
Je doute de ses véritables intentions.
Pochybuji o jeho skutečných úmyslech.
03
podezřívat, tušit
avoir l'intuition ou le pressentiment de quelque chose
Příklady
Je me doutais bien qu'il mentait.
Podezříval jsem ho, že lže.
