Hledat
concurrencer
01
konkurovat s, soutěžit s
être en compétition avec quelqu'un ou quelque chose
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
silné
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
concurrence
1. osoba množného čísla
concurrençons
1. osoba budoucího času
concurrencerai
příčestí přítomné
concurrençant
příčestí minulé
concurrencé
1. os. mn. č. imperfekta
concurrencions
Příklady
Elle concurrence toujours ses amis dans les courses.
Vždy konkuruje se svými přáteli v závodech.
