Hledat
certifier
01
certifikovat, potvrdit
affirmer avec autorité que quelque chose est exact ou vrai
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
certifie
1. osoba množného čísla
certifions
1. osoba budoucího času
certifierai
příčestí přítomné
certifiant
příčestí minulé
certifié
1. os. mn. č. imperfekta
certifiions
Příklady
L'ingénieur certifie la conformité du produit.
Inženýr certifikuje shodu produktu.
02
potvrdit, osvědčit
garantir officiellement que quelque chose est authentique ou de qualité
Příklady
Le notaire certifie l'authenticité du document.
Notář potvrzuje pravost dokumentu.
