Hledat
avaler
01
polykat, spolknout
faire entrer un aliment ou un liquide dans l'estomac
gramatické informace
morfologické složení
frázové
dějové sloveso
neoddělitelný
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
avale
1. osoba množného čísla
avalons
1. osoba budoucího času
avalerai
příčestí přítomné
avalant
příčestí minulé
avalé
1. os. mn. č. imperfekta
avalions
Příklady
Il a avalé le médicament sans eau.
Spolkl lék bez vody.
02
spolknout, mlčky přijmout
accepter une décision ou une critique sans se défendre
Příklady
Il a avalé les critiques sans rien dire.
Spolkl kritiku, aniž by něco řekl.
