Hledat
autoriser
01
povolit, dovolit
permettre à quelqu'un de faire quelque chose
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
autorise
1. osoba množného čísla
autorisons
1. osoba budoucího času
autoriserai
příčestí přítomné
autorisant
příčestí minulé
autorisé
1. os. mn. č. imperfekta
autorisions
Příklady
Le professeur autorise les élèves à sortir plus tôt.
Učitel dovoluje žákům odejít dříve.
