Hledat
arracher
01
vytrhnout, vyrvat
retirer quelque chose en le tirant avec force, souvent depuis sa base ou son origine
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
arrache
1. osoba množného čísla
arracons
1. osoba budoucího času
arracherai
příčestí přítomné
arrachant
příčestí minulé
arraché
1. os. mn. č. imperfekta
arracons
Příklady
Le chat a arraché le tissu du canapé avec ses griffes.
Kočka vytrhla látku z pohovky svými drápy.
02
vytrhnout, odstranit
retirer une dent de sa place dans la bouche, souvent par un dentiste
Příklady
Il a peur quand il doit se faire arracher une dent.
Bojí se, když si musí vytrhnout zub.
