Hledat
prohibir
01
zakazovat, zakázat
impedir que algo se haga, se use o se realice
gramatické informace
morfologické složení
frázové
dějové sloveso
pravidelné
neoddělitelný
1. osoba jednotného čísla
prohíbo
3. osoba jednotného čísla
prohíbe
příčestí přítomné
prohibiendo
minulý čas prostý
prohibí
příčestí minulé
prohibido
Příklady
La ley prohíbe fumar en lugares públicos.
Zákon zakazuje kouření na veřejných místech.
