Hledat
to exhale
01
vydechovat, vypouštět vzduch
to breathe air or smoke out through the mouth or nose
Intransitive
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
exhale
3. osoba jednotného čísla
exhales
příčestí přítomné
exhaling
minulý čas prostý
exhaled
příčestí minulé
exhaled
Příklady
The doctor asked her to inhale and then exhale into the spirometer.
Lékař ji požádal, aby se nadechla a poté vydechla do spirometru.
02
vydechovat, vypouštět vzduch
to expel air, smoke, or gases from the lungs intentionally
Transitive: to exhale breath or smoke
Příklady
He exhaled the smoke slowly, watching it curl into the air.
Pomalu vydechoval kouř a sledoval, jak se vine vzduchem.
