Hledat
to deject
01
odradit, sklíčit
to make someone feel disheartened or low in spirits
Transitive: to deject sb
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
deject
3. osoba jednotného čísla
dejects
příčestí přítomné
dejecting
minulý čas prostý
dejected
příčestí minulé
dejected
Příklady
His failure in the exam dejected him.
Jeho neúspěch u zkoušky ho sklíčil.
