Hledat
to convict
01
odsoudit, prohlásit vinným
to announce officially that someone is guilty of a crime in a court of law
Transitive: to convict sb
Příklady
Over the years, the legal system has occasionally convicted high-profile figures for various offenses.
V průběhu let právní systém občas odsoudil vysoce postavené osobnosti za různé přečiny.
Convict
01
odsouzený, vězeň
a person found guilty of a crime and sent to prison
Příklady
The convict's family visited him regularly, offering support and encouragement.
Rodina odsouzeného ho pravidelně navštěvovala a nabízela podporu a povzbuzení.
02
a person found guilty of a criminal charge by a court of law
Příklady
Convicts often face challenges finding employment.
Lexikální Strom
conviction
reconvict
convict
