Hledat
Vyberte jazyk slovníku
Celibate
01
náboženský celibátník, osoba
a person who has taken a religious vow to abstain from sexual relations, often as part of a spiritual or monastic commitment
Příklady
The monk lived as a celibate, devoted entirely to prayer and service.
Mnich žil jako celibátník, zcela oddaný modlitbě a službě.
She chose to become a celibate after joining the religious order.
Rozhodla se stát se celibátní po vstupu do náboženského řádu.
celibate
01
čistý, celibátní
refraining from participating in sexual relations or marriage
Příklady
The monk took a vow of celibacy, committing himself to a life of celibate devotion to his faith.
Mnich složil slib celibátu, zavázal se k životu v cudné oddanosti své víře.
Many priests and nuns lead celibate lives as part of their religious dedication.
Mnoho kněží a jeptišek vede celibátní život jako součást svého náboženského zasvěcení.
