Hledat
rutschen
[past form: rutschte]
01
klouzat
Sich auf einer glatten Oberfläche unbeabsichtigt oder kontrolliert bewegen, oft mit geringer Reibung
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
sloveso pohybu
pravidelné
pomocné sloveso
sein
1. osoba jednotného čísla
rutsche
3. osoba jednotného čísla
rutscht
příčestí přítomné
rutschend
minulý čas prostý
rutschte
příčestí minulé
gerutscht
Příklady
Die Tür rutscht nicht mehr richtig in den Rahmen.
Dveře se už do rámu správně nekloužou.
