Hledat
frankieren
01
ofrankovat, nalepit známku
Einen Brief oder ein Paket mit einer Briefmarke versehen
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
pomocné sloveso
haben
1. osoba jednotného čísla
frankiere
3. osoba jednotného čísla
frankiert
příčestí přítomné
frankierend
minulý čas prostý
frankierte
příčestí minulé
frankiert
Příklady
Früher musste man jeden Brief selbst frankieren.
Dříve jste museli každý dopis ofrankovat sami.
