Hledat
vexer
01
rozčilovat, urazit
causer du mécontentement ou de la contrariété à quelqu'un
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
vesse
1. osoba množného čísla
vexons
1. osoba budoucího času
vexerai
příčestí přítomné
vexant
příčestí minulé
vexé
1. os. mn. č. imperfekta
vexions
Příklady
Il ne voulait pas vexer sa sœur avec ses paroles.
Nechtěl rozčilit svou sestru svými slovy.
