Hledat
ronchonner
01
bručet, stěžovat si potichu
exprimer son mécontentement ou sa mauvaise humeur en parlant à voix basse ou en marmonnant
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
ronchonne
1. osoba množného čísla
ronchonnons
1. osoba budoucího času
ronchonnerai
příčestí přítomné
ronchonnant
příčestí minulé
ronchonné
1. os. mn. č. imperfekta
ronchonnions
Příklady
Il ronchonne toujours quand il doit se lever tôt.
Vždy bručí, když musí vstávat brzy.
