Hledat
refuser
01
odmítnout, odepřít
ne pas accepter quelque chose ou dire non
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
refuse
1. osoba množného čísla
refusons
1. osoba budoucího času
refuserai
příčestí přítomné
refusant
příčestí minulé
refusé
1. os. mn. č. imperfekta
refusions
Příklady
Il a refusé l'invitation à la fête.
On odmítl pozvání na párty.
02
odříkat si, zdržet se
ne pas s'autoriser quelque chose, se retenir
Příklady
Elle se refuse à manger du gâteau.
Ona odmítá jíst dort.
